Divadlo Petra Bezruče

Divadlo Petra Bezruče je ostravské divadlo otevřené nejprve neoficiálně 1. prosince 1945 hrou Jak se Honza učil bát a oficiálně pak 13. prosince 1945 premiérou hry Viktora Dyka Ondřej a drak. Tato scéna měla od počátku jiný typ repertoáru než zdejší ‚velké‘ divadlo. Orientovala se hlavně na mladého diváka. Divadlo se nejprve jmenovalo Kytice, potom Divadlo mladých, od roku 1948 Městské divadlo mladých a od roku 1957 Divadlo Petra Bezruče. Po krátkou dobu bylo součástí Státního divadla Ostrava (nyní Národní divadlo moravskoslezské). Scénu tvořili převážně ochotníci. Profesionálních herců se diváci dočkali až počátkem padesátých let 20. století. Roku 1961 se divadlo přestěhovalo do moderní budovy Domu kultury Vítkovic (nyní Dům kultury města Ostravy). Od začátku devadesátých let dvacátého století divadlo působí v divadelní budově Blaník v ulici 28. října. Divadlo má dvě jeviště – velkou scénu a komorní prostor zvaný Márnice. V roce 2008 byla udělena Cena Thálie v kategorii Mužský herecký výkon Norbertovi Lichému za roli Mendela Singera v inscenaci Job (režie Martin Františák). Od sezóny 2015/2016 je uměleckou šéfkou divadla režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová.